Záclony versus závěsy aneb kdy světlo nestačí

Samozřejmě, barvy neřešíte jen u nábytku, ale i na zdech. A tady se dostáváme k jádru celé hry – interiérové barvy by měly podporovat funkci místnosti. V obývacím pokoji, kde máte složený slatted frame z rozkládací pohovky, potřebujete klid. Proto volím tóny, které neburácejí, ale spíš šeptají. Třeba jemná šalvějová zelená nebo teplá béžová – ty snesou i to, že podél zdi leží složená matrace. Když je zeď neutrální, nábytek může být výraznější. Opačně to ale nefunguje: výrazná zeď a výrazná pohovka se perou o dominanci a v malém pokoji to působí jako na pouti. Zkuste pravidlo 60-30-10: šedesát procent hlavní barva, třicet procent sekundární a deset procent akcenty. Třeba bílé stěny (60), šedá sedačka (30) a modrý koberec s polštářky (10). Funguje to spolehli


Když se stěhujete do prvního bytu 1+kk s rozlohou necelých třiceti metrů, každý centimetr doslova bolí. Stojíte uprostřed místnosti, v jedné ruce metr, v druhé katalog nábytku, a najednou zjistíte, že klasická postel o rozměrech 180×200 by se sem vešla jen tehdy, kdybyste odstěhovali skříň. A to nechcete. Řešení? Musíte myslet jinak. Budget interior design neznamená kupovat nejlevnější polystyrenový stůl z diskontu. Znamená to vytáhnout z každé koruny maximum funkčnosti. A první zastávka je jednoznačně místo na spaní, které zároveň schová všechno, co nemá jinde do


Co se ceny týče, ne vždy platí, že dražší znamená lepší. Ale u ložnicového nábytku platí jedno pravidlo: nekupujte nejlevnější pěnu. Kvalitní foam matrace s paměťovou vrstvou vydrží deset let. Levná se po roce promáčkne. Stejně tak slatted frame. Laciné latě se prohýbají a praskají. Pokud nemáte rozpočet na celý set, kupte raději levnější rám a připlaťte si na matraci. To je základ spokojeného spánku. Pamatuji si jednu paní, která si koupila postel za pět tisíc i s matrací. Po půl roce spala na dřevěné desce, protože pěna se sesula do dvou centimet


Mnozí se bojí, že takové kompromisy znamenají ošklivý nábytek. Opak je pravdou. Dnes seženete designové kousky s velvet upholstery v tlumených tónech, které dodají místnosti eleganci a zároveň fungují jako skryté lůžko. Moje sedačka má tmavě zelený samet, který krásně ladí s dubovou deskou jídelního stolu. Když ji roztahuju, nikdo nepozná, že pod látkou je pevný slatted frame z bukového dřeva, který unese i dva dospělé. Stačí jen pár centimetrů navíc u stěny, abyste mohli pohovku bez problémů rozložit. A pokud máte opravdu málo místa, zvažte pull-out sofa, která se vysouvá dopředu jako šuplík. To je geniální vychytávka pro úzké obývací pok


V záplavě vzorků a barev snadno zapomenete na jednu věc: délka závěsů dělá víc než odstín. Závěsy sahající až k podlaze přidají místnosti na výšce, ale pokud pod nimi není dost místa pro topení nebo klimatizaci, budete litovat. U nás jsme museli zkrátit všechny závěsy o sedm centimetrů, protože za nimi vedla trubka ústředního topení. Manžel tehdy málem odsekával garnýže, ale nakonec jsme našli kompromis s tunýlkem na tyč, který zakryl nedosta


Nemyslete si, že s výběrem curtains and drapes je hotovo, jakmile je přinesete domů. Instalace je někdy horší než celý nákup. V paneláku jsou zdi z betonu a vrtání do nich vyžaduje dobré nářadí a trpělivost. Půjčili jsme si od souseda příklepovou vrtačku a stejně jsme měli díry o centimetr vedle. Zachránila nás lišta na kolejnice, která zakryla všechny nepřesnosti. Teď už vím, že když kupujete závěsy do staršího bytu, počítejte s rezervou na nerovnosti st


Pokud přemýšlíte nad materiálem, zvažte velvet upholstery. Sametový povrch vypadá luxusně, ale hlavně je praktický. Nestudí, neškrábe a snadno se čistí. Mám doma sametovou sedačku pět let, a přestože na ní spí děti i kočka, po vyčištění vypadá jako nová. Jen dejte pozor na barvu. Tmavě zelená nebo antracitová skryjí skvrny lépe než krémová. A pokud máte alergii na prach, velvet se snadno vysává. Kombinace sametu s kovovými nožkami vypadá moderně a zároveň nadčasově. Hodí se k dubové podlaze i k bílým stěnám. Ale pozor, samet není vhodný do vlhkých prostor. Do ložnice ano, do koupelny


Narazila jsem ale na klasický problém. Každý, kdo někdy zkoušel spát na běžné pohovce, ví, že po dvou hodinách cítíte každou pružinu. Řešení přišlo s pořízením kvalitního křesla s funkcí click-clack mechanismus. Když sklopíte opěradlo a vysunete podsedák, vznikne rovná plocha široká 120 cm. Na ni jsem dala samostatný matrac o tloušťce 16 cm z paměťové pěny, který přes den leží srolovaný v dekorativním koši. Večer ho rozvalím, hodím na něj povlečení a během deseti vteřin mám ložnici. Tohle není žádné nouzové řešení, ale promyšlený systém, který mi umožňuje mít jídelní stůl uprostřed místnosti, aniž bych musela obětovat spaní pro ho