Pokud máte k dispozici sedací soupravu s výsuvným lůžkem, musíte zvážit i výšku čela postele. U některých modelů čelo sahá až na úroveň okenního parapetu, takže závěsy musí končit nad ním nebo naopak sahat až k podlaze, aby nevznikla nevzhledná mezera. Já jsem v tomto případě zvolila roletové závěsy na míru, které se svinují shora. Nevýhoda je, že je nelze snadno prát, ale výhoda v podobě přesného střihu převážila. Stejně tak pozor na kliky oken - pokud máte francouzské otevření, ujistěte se, že závěsy neblokují pohyb křídla. Kolikrát jsem už viděla, jak si majitelé pořídí nádherné závěsy a pak je musí každý večer svlékat, aby otevřeli o
Návrháři často zapomínají na jednu věc. Když nemáte dost místa na skříně, každý centimetr úložného prostoru je zlato. Právě proto je postel s úložným prostorem geniální vynález. Pod matrací můžete schovat polštáře, deky, dokonce i ručníky. A najednou nemusíte mít v koupelně obří skříňku, která by místnost opticky zmenšila. Stačí malá police na kosmetiku a zbytek schováte pod lůžko. Tento trik otevře prostor i v té nejmenší koupelně. Navíc, když je váš obývací pokoj zároveň ložnicí, ušetříte místo i na chodbě. Všechno souvisí se vš
Trik s wall painting ale není jen o výběru správné barvy. Je to i o tom, jak s ní naložíte v kombinaci s úložnými prostory. Mám kamarádku, která si pořídila bed with storage pod postel a zároveň do něj vestavěnou skříňku na ložní prádlo. V pokojíku o rozloze dvanáct metrů čtverečních se muselo vejít všechno, od zimních bund po knihy. Když nechala stěny bílé, každý kus nábytku na sebe křičel. Až když na jednu stěnu natáhla sytě okrový pruh přesně v úrovni postele, celý kout se uklidnil. Wall painting zde fungoval jako vizuální lepidlo, které spojilo různé tvary a materiály do jednoho celku. Dnes už vám v každém bytovém studiu řeknou, že barva na zdi je nejlevnější způsob, jak změnit proporce místno
Nemluvím o nějaké složité fresce nebo uměleckém díle na celou zeď. Mám na mysli promyšlený tah, který spojí barvu s funkcí. Vzal jsem si příklad z malých bytů ve Stockholmu, kde často používají tmavší odstín na jednu stěnu, aby místnost působila hlouběji. Když jsem namaloval tu úzkou stěnu za pohovkou do sytě modré, najednou se celý kout opticky posunul. A co víc, ten kontrast zvýraznil strukturu látky na polštářích a vytáhl do popředí kovové nožky nábytku. Najednou nebyl pokoj jenom bílá krabice s nábytkem, ale měl atmosféru. Wall painting v tomto případě zachránil pocit z místnosti, aniž bych musela měnit jediný kus nábytku. A to je na tom to kouzelné, stačí pár hodin práce a celý prostor dýchá ji
Nakonec tu je otázka textur a světla. Stejná barva vypadá jinak na matné omítce a na lesklém skle. Když malujete stěnu za gaučem s velvet upholstery, zkuste matný nátěr, protože samet odráží světlo a lesklá zeď by vytvářela nežádoucí odlesky. Naopak v ložnici, kde je postel s úložným prostorem, můžete sáhnout po jemném lesku, který prostor prosvětlí. A nezapomeňte na podlahu – světlá plovoucí podlaha odráží denní světlo a dělá místnost vzdušnější, tmavá ji naopak uzemní. Pokud máte tmavou podlahu a tmavou sedačku, raději stěny vymalujte bílou s nádechem modré, jinak se prostor propadne do tmy. Zkoušela jsem to u známých: tmavá dubová podlaha, antracitová sedačka a bílo-modré stěny – výsledek byl překvapivě prostorný. Ale kdybych dala stěny do tmavě šedé, byl by to katakombový ef
Samotný transformační nábytek ale nestačí. Musíte řešit i praktickou stránku. Pokud máte pohovku, která se mění na lůžko pomocí klik-klak mechanismu, potřebujete stabilní nosnou konstrukci. Můj první pokus skončil fiaskem, protože lamely nedržely a matrace se propadala. Raději investujte do kvalitního laťkového roštu, který se přizpůsobí tělu. Ten rozdíl je obrovský. Když sedíte na pohovce, necítíte v zádech tvrdé výstupky. A když ji rozložíte, spánek se vyrovná hotelové posteli. To je přesně ta úroveň pohodlí, kterou byste měli od svého bydlení očekávat, ať už je koupelnový design sebevíc promyšle
Když jsem poprvé vzala do ruky štětec na malování, byla jsem přesvědčená, že bílá je jediná správná cesta. Bezpečná, čistá, univerzální. Pak jsem ale narazila na skutečný problém, který trápí každého, kdo bydlí v panelákovém dvoupokoji. Moje obývací stěna měla přesně tři metry na šířku a každý centimetr jsem potřebovala využít chytře. Pořídila jsem si sofa bed s úložným prostorem, který se přes den tváří jako elegantní pohovka a v noci slouží jako postel pro návštěvy. Jenže ten kousek nábytku s pěkným šedým čalouněním úplně zanikal. Stěna za ním byla jen prázdné bílé plátno, které nikam nevedlo. Tehdy jsem pochopila, že wall painting není jen dekorace, ale nástroj, jak opticky zvětšit místnost a dodat jí charak
