Další věc, kterou jsem podcenila, byl výběr materiálu. Na první pohled se mi líbila sametová čalounění, ale na polštářích to byla katastrofa. Samet je nádherný a hebký, jenže na dekorační polštáře, které denně berete do ruky a pokládáte na zem, se nehodí. Chlupy se cuchají, prach se usazuje v záhybech a po pár praních ztrácí lesk. Z vlastní zkušenosti raději sáhnu po hustě tkané bavlně nebo lnu. Jeden polštář mám s certifikací Oeko-Tex, což ocení hlavně alergici. Naopak sametová čalounění funguje skvěle na čele postele nebo na křeslech, kde nepřichází do takového kontaktu s ruk
Abychom se vyhnuli hromadění věcí, zavedla jsem pravidlo, že každý nový dekorativní polštář musí nahradit jeden starý. Tím udržím v obýváku vzdušnost a zároveň mám pořád čerstvý vzhled bez chaosu. Když jsem minulý měsíc vyměnila šedé polštáře za hořčicově žluté, místnost najednou vypadala větší a světlejší. Zrovna jsme řešili novou postel s úložným prostorem do ložnice, a tak jsem ty staré polštáře přesunula tam. Funguje to jako rychlá vizuální změna bez malování. Pokud máte doma starší pohovku, zkuste k ní přidat tři nové polštáře v kontrastní barvě. Třeba k šedé pohovce zvolte sytě modrou a uvidíte, jak se celý prostor změ
Překvapilo mě, jak moc ovlivňuje výplň celkový dojem i pohodlí. Levné polštáře z vaty se po pár týdnech srazí a vypadají jako placky. U kvalitnějších modelů se vyplatí koukat na gramáž. Mám doma dva polštáře z paměťové pěny, které drží tvar i po roce intenzivního používání. Ty používám hlavně na pohovce, protože jsou pevnější a lépe podpírají záda při sledování filmů. Pokud chcete polštáře na spaní, doporučuji vyšší loft výplně. Když jsme přes noc nechali kamarády na rozkládacím gauči s otevřeným šuplíkem, dali jsme jim právě tyto paměťové polštáře a ráno si pochvalovali, že nebolela z�
Ani při výběru barev a materiálů není nutné dělat kompromisy. Moderní interiéry si zakládají na čistých liniích, ale to neznamená, že musí být sterilní. Zkuste do obýváku přidat jeden výrazný kus, například křeslo s velvet upholstery v tmavě zeleném odstínu. Sametový povrch krásně odráží světlo a dodá místnosti hloubku, aniž by působil přeplácaně. Zbytek nábytku nechte v neutrálních tónech - bílá, šedá, krémová. Pak stačí jeden velký koberec s geometrickým vzorem a pár zelených rostlin. A pokud máte obavy z údržby, kupte pratelné potahy na polštáře. V praxi to znamená, že když se hostům rozlije víno, jednoduše povlak vyperete a sedačka vypadá jako no
Přemýšlela jsem dlouho, jak do obýváku vměstnat postel pro dvě osoby, aniž by zabírala místo celý den. Řešením se stal model bed with storage - postel s úložným prostorem pod matrací. Koupila jsem konstrukci s výsuvnými zásuvkami na kolečkách, kam se vejdou dvě sady ložního prádla, tři polštáře a dokonce i zimní deka. Vrchní matrace je z paměťové pěny, která kopíruje tvar těla, ale zároveň je dost pevná na každodenní sezení. Klíčové je vybrat správnou výšku bočnic - alespoň čtyřicet centimetrů, aby se do zásuvky vešly i objemnější věci. Pak už jen stačí na postel položit dekorativní polštáře a je z ní během dne stylová lavice. Žádné kompromisy mezi spaním a desig
Problém malých dispozic je hlavně v tom, že každý centimetr musí mít svůj účel. Když jsem sháněla novou pohovku, chtěla jsem především funkci na spaní. Narazila jsem na model s click-clack mechanismem, který se během pěti sekund promění v lehátko. K tomu jsem přidala tři dekorační polštáře z mikrovlákna s výplní z recyklovaného polyesteru. Tyto polštáře nejsou jen na ozdobu. Večer je odložím na zem a slouží jako opěrka zad, když sedíme u stolu na koberci. Ráno je hodím zpět na pohovku a místnost vypadá jako z katalogu. Vyzkoušela jsem i variantu s pevnější výplní, ta se hodí spíš na židle, protože drží tvar i po hodinách seze
Když jsme se stěhovali do třípokojového bytu o rozloze padesát osm metrů čtverečních, první věc, kterou jsem si uvědomila, byla absence místa na cokoli. Obývák sloužil zároveň jako ložnice, jídelna i pracovna. Slibovala jsem si, že žádné dekorativní polštáře nepořídím, protože zabírají místo a jen se na ně práší. Jenže pak přijela sestra s rodinou na víkend a já zjistila, že jediné, co mám k sezení, je stará pohovka s proleželými sedáky. Tehdy jsem začala přemýšlet jinak. Dekorační polštáře se staly mým tajným trikem, jak opticky rozdělit prostor a dodat mu barvu bez nutnosti malovat st�
Zapomenout nesmíme na noční stolek pro hosty. Zní to jako detail, ale bez něj je spaní na gauči mnohem méně komfortní. Vyrobili jsme si jednoduchý stojánek z překližky, který přes den stojí u zdi s květináčem a v noci ho přesuneme vedle rozložené pohovky. Místo na skleničku vody, brýle nebo telefon. Malá věc, ale pro design interiéru zásadní. Vytváří totiž iluzi, že host má vlastní pokoj, i když leží uprostřed obýv�
