Někdy stačí vyměnit židle a celá jídelna dostane nový život. Pamatuju si, jak jsem u kamarádky seděla na tvrdém dřevě a po hodině debaty jsem měla pocit, že mi znecitlivěly nohy. Od té doby vím, že „hezký vzhled" není všechno. Když hledáte dining chairs, musíte zkombinovat estetiku s tím, jak se v nich bude sedět vaší tchýni při nedělním obědě i vašemu synovi, který u stolu kreslí. Důležité je, aby sedák nebyl jen placatý polštářek, ale aby pod ním byl kvalitní slatted frame – ten zajišťuje, že pěna drží tvar a nepropadá se. A pokud máte malý byt, kde se každý centimetr počítá, možná oceníte, že některé modely dining chairs ukrývají uvnitř sedáku úložný prostor.
Když se řekne „malý byt", hned se mi vybaví detaily, které v katalogu neuvidíte. Třeba situace, kdy vedle jídelního stolu parkuje rozkládací gauč a vy potřebujete, aby oba kusy fungovaly dohromady, aniž byste si o ně při přecházení narazila koleno. Právě tady přichází ke slovu chytrá kombinace. Místo klasických jídelních židlí můžete vsadit na pár kousků, které vypadají decentně, ale zároveň poskytnou úložný prostor na deky nebo knihy. Z vlastní zkušenosti vím, že když jsem pořídila bed with storage do ložnice a zbylé místo v obýváku zaplnila mini jídelním stolem s židlemi ve stejné barvě, místnost najednou působila vzdušněji. Důležité je nenechat se zlákat levnými plastovými nohami – ty se po pár měsících začnou viklat a váš pokoj pak vypadá jako čekárna u zubaře.
Už jste někdy zkoušeli poskládat hosty, když se sejde deset lidí a vy máte jen šest židlí? Pak víte, že přinést kuchyňskou stoličku z ložnice není řešení. Tady narážíme na problém, který mnozí podceňují: dining chairs by měly být snadno přemístitelné, ale zároveň dost pevné, aby se na nich dalo sedět i při slavnostním obědě. Osobně miluju modely s čalouněným sedákem, konkrétně s velvet upholstery, protože sametová textura dodá místnosti punc luxusu, aniž byste museli utrácet jmění. Jen pozor na výšku područek – pokud máte malý stůl, vysoké područky se nevejdou pod desku a židle pak trčí do prostoru. Radši vyzkoušejte pár kousků přímo u stolu, než je koupíte online.
Spřátelit se s click-clack mechanismem byla jedna z nejlepších věcí, co jsem udělala pro svůj obývací pokoj. Představte si, že máte malý byt 2+kk, kde jídelní kout sousedí s gaučem. Když přijedou rodiče na víkend, potřebujete jim udělat místo na spaní. Klasický rozkládací gauč zabere moc místa a po rozložení zablokuje přístup ke stolu. Ale když vsadíte na křeslo s click-clack mechanismem, které přes den slouží jako elegantní jídelní židle, večer ho jedním pohybem sklopíte do polohy na ležení. Kombinace takového křesla s pár klasickými dining chairs vytvoří flexibilní zónu, kde se za pět minut změníte z jídelny na ložnici. Jen dejte pozor na to, aby mechanismus nebyl příliš hlučný – nic horšího než vrzající kov ve dvě ráno.
A co když potřebujete ubytovat víc hostů najednou a nemáte volnou ložnici? Tehdy se hodí mít po ruce kousek, který vypadá jako běžná židle, ale uvnitř skrývá překvapení. Na trhu existují modely, kde pod sedákem najdete vysouvací polštář nebo lehátko, ale já osobně dávám přednost variantě, kdy jedna z dining chairs je ve skutečnosti malý sofa bed. Zní to složitě? Není. Koupila jsem si jednu takovou židli v tmavě šedé velvet upholstery a z ní vznikne úzká, ale překvapivě pohodlná postel. Stačí k tomu vytáhnout spodní část a složit opěradlo. Hlavní výhoda? Když host odjede, židle zase zapadne mezi ostatní a nikdo nepozná, že jste včera spali na gauči v kuchyni. Jenom myslete na to, že foam mattress v takové židli by měla mít aspoň 12 centimetrů, jinak se host probudí s bolavými zády.
Někdy děláme chybu, že kupujeme židle podle fotek a pak zjistíme, že se nám do bytu nehodí. Třeba když máte úzkou chodbu a široké židle blokují průchod. Proto doporučuju nejdřív změřit prostor kolem stolu – na každou stranu nechte aspoň 70 centimetrů, aby se dalo pohodlně odsunout. A pokud máte skleněný stůl, vyhněte se židlím s ostrými kovovými podnožemi, které by mohly desku poškrábat. Dřevěné dining chairs s měkkými konci nožiček jsou bezpečnější. Když jsem před lety zařizovala první byt, koupila jsem slevněné plastové židle s kovovými nohami – do týdne měly na koncích gumové krytky utržené a podlaha byla samá rýha. Od té doby sázím na masiv nebo kvalitní překližku s ochrannými patkami.
Pojďme se na chvíli zastavit u materiálů. Sametová velvet upholstery vypadá krásně, ale vyžaduje péči. Pokud máte malé děti nebo domácí mazlíčky, radši zvolte pratelný potah nebo tmavší odstín, na kterém nejsou vidět skvrny od kávy. Já osobně miluju kombinaci tmavě zeleného sametu na sedáku a černých kovových nohou – vypadá to luxusně a přitom to není „prasátko na špinění". A co se týče podnoží, vsaďte na ty, které nevržou a mají gumové zakončení. Když jsem kupovala levné židle z hobby marketu, první týden byly tiché, ale po měsíci vydávaly takové skřípění, že jsem při večeři neslyšela vlastní myšlenky. Vyplatí se investovat o pár stovek víc a mít klid.
Nakonec jedna rada z praxe: nebojte se míchat styly. Nemusíte mít všech šest židlí stejných. Kupte dvě výrazné s click-clack mechanismem na spaní pro hosty a čtyři jednodušší, které s nimi ladí barevně. Váš obývák pak nebude vypadat jako showroom, ale jako domov, kde má každý kousek svůj příběh. A až příště budete vybírat dining chairs, vzpomeňte si na to, že nejde jen o vzhled – jde o to, aby se na nich dobře sedělo, snadno udržovaly a aby vám pomohly vyřešit každodenní problémy s místem. Když se trefíte, ty židle s vámi zůstanou roky.
