Dlouho jsem hledala materiál, který by vydržel dětské caparty, kocouří drápky i večerní lenošení s vínem. Nakonec mi padla do oka varianta s potahem z velvet upholstery. Sametový povrch vypadá luxusně, na omak je hebký jako kočičí bříško, ale nebojí se vlhkého hadříku. Stačí setřít skvrnu od kávy a je po problému. Navíc ta sytá tmavě modrá barva dodala celé místnosti hloubku. Najednou ten malý obývák nepůsobil stísněně, ale spíš jako klubový koutek. Že by měl pohovku jen na parádu? Ani náhodou. Právě tahle se stala srdcem celého interiéru. A teprve když jsem ji doma rozbalila, uvědomila jsem si, jak moc mi dřív chybělo místo, kde si celá rodina večer se
Dalším krokem bylo vybrat čalounění. Dlouho jsem váhala mezi praktickým mikrovláknem a něčím luxusnějším. Nakonec zvítězila velvet upholstery. Sametový povrch je měkký na dotek a dodá místnosti šmrnc. Ale hlavně: hosté na něm v létě nekloužou jako na hladké kůži a v zimě není ledový. Moje kočka ho sice zbožňuje, ale nehty mu příliš neublíží díky husté vazbě vláken. Při výběru jsem koukala i na údržbu. Skvrny od vína se dají vytřít vlhkým hadříkem, což se hodí, když se večer protáhne do n
Nikdy bych neřekl, že se z pouhého sedacího nábytku stane takový strategický prvek domácnosti. Když jsem nedávno vybíral living room armchairs pro sestru do garsonky, strávili jsme dvě hodiny zkoušením mechanismů v obchodě. Nakonec jsme vzali model s úložným prostorem a pěnovou matrací skrytou pod sedákem. Hosté teď spí na něčem, co má 14 cm pěny a laťkový rošt. A sestra má konečně kam schovat d
Přiznám se, že když jsem před lety zařizoval první obývák v paneláku, posadil jsem do rohu dvě levná křesla z hobby marketu. Po třech měsících jedno prasklo pod sedákem a druhé vypadalo, jako by ho prohryzal kocour. Od té doby vím, že vybrat living room armchairs není jen o barvě látky, ale hlavně o tom, co od nich v reálném životě čekáte. A často to není jen sezení u k�
Moje obývák měl tři roky stejnou tvář. Po večerech jsem na něj koukala a říkala si, že by to chtělo změnu. Ale ne tu za statisíce, ne s bouracími kladivy a vápenným prachem. Potřebovala jsem interiér oživit chytře, hlavně v místě, kde se denně scházíme, spíme a válíme se s knihou. První krok? Přestat litovat, že nemám doma palác. Vzala jsem metr, proklepla každý centimetr a přiznala si pravdu: máme tu 4x3 metry čtvereční a v nich musí fungovat gauč na sezení i postel pro návštěvy. A taky žádné místo na skladování přikrývek. Tohle je příběh o tom, jak jsem tenhle rébus rozlous
Ovšem největší oříšek byl v obývacím pokoji. Klasické spaní pro hosty v podobě rozkládací sedačky mi připadalo jako špatný vtip. Většina z nich vypadá jako nafouklý polštář, který po rozložení zabere celou místnost. Pak jsem objevila pohovku s click-clack mechanismem. Ta věc je zázrak. Jedním pohybem sklopíte opěradlo a máte rovné lůžko. Žádné tahání matrací, žádné sázení se s kovovou konstrukcí. Vybrala jsem model s moderním čalouněním, který v denním režimu působí jako elegantní sofa. Když přijde návštěva, stačí dva cvaky a spací plocha je na světě. Abych to dotáhla k dokonalosti, přidala jsem na rám kvalitní slatted frame. Ten dřevěný rošt s pružnými lamelami dělá s pohodlím divy. Už žádné probouzení s bolestí zad, protože lamely se přizpůsobí tělu a zároveň udrží matraci prodyš
Plánujete vlastní proměnu? Nejdřív si sedněte na starou sedačku a vnímejte, co vás na ní štve. Je nízká? Vrzá? Nemáte kam uklidit věci? Zapisujte si to. Já jsem si dělala seznam: chci lifting obýváku, ale bez toho, abych týden bydlela na stavbě. Proto jsem sáhla po kusech, které přinesou okamžitou změnu. Interiér makeover nemusí znamenat vymalovat všechny stěny. Někdy stačí vyměnit jednu dominantu. A pokud zvolíte pohovku, která funguje jako postel, úložný prostor i designový prvek, ušetříte nervy i peníze. Mně tahle cesta ukázala, že byt 2+1 může mít styl hotela, aniž byste prodali ledvinu. A hlavně že správná sedačka umí víc než jen zdobit. Ona vás i zachrání, když přijde nečekaná návštěva a vy jí chcete nabídnout opravdový komfort, ne jen lehátko s kostkami vzpomínkové p�
Často si kladu otázku, kam zmizí všechny ty věci, když hosté odejdou. Spací prádlo, polštáře, deky. V malém bytě je to logistická noční můra. Vyřešila jsem to vestavěnou lavicí v chodbě s odklápěcím víkem. Uvnitř je dutý prostor, kam se vejdou dva spacáky a čtyři polštáře. Navenek vypadá jako designový kus s čalouněným sedákem. Na ni jsem dala polštář s perlovým vzorem, který ladí s obývákem. Když někdo přijde, ani ho nenapadne, že tam schovávám nouzové vybavení. Glamour interior design není o tom, že všechno musí být na očích. Naopak, tajemství tkví v tom, že věci jsou schované tak dokonale, že nikdo nepozná, že něco schováv�
