Klíčem k funkční ložnici je kombinace bedroom wardrobe s chytrým sedacím nábytkem. Často slýchám: Proč kupovat postel, když můžu mít pohovku. Jenže pokud v ložnici spíte každou noc, pohovka není ideální. Její matrace je obvykle tenčí a nemá tak dobrou oporu páteře. Řešení je pull-out sofa, která skrývá výsuvné lůžko s vlastní matrací. Výsuvná část bývá širší než sedák a poskytuje dostatek místa i pro vyšší postavu. Moje sestra si pořídila model, kde se pod sedákem vysouvá celá dvoumetrová plocha s pěnovou výplní. Přes den zabírá pohovka stejně místa jako klasická sedačka, v noci z ní rázem vznikne plnohodnotná postel. Jediný háček je cena, ale kvalitní mechanismus vydrží deset
Když už řešíte nedostatek místa na spaní pro hosty, přichází ke slovu promyšlené mechanismy. Standardní rozkládací pohovka je fajn, ale její plošina bývá tvrdá a nerovná. Mnohem lépe funguje sofa bed s kvalitním click-clack mechanismem. Ten umožňuje jednou rukou překlopit sedák do roviny, aniž byste museli odklízet polštáře nebo vytahovat složitě nohy. Vyzkoušela jsem to na vlastní kůži, když u mě na týden zůstal bratr. Klasická rozkládací pohovka by znamenala každé ráno skládat lůžkoviny a večer znovu rozkládat. Click-clack zvládnete za deset vteřin a polštář zůstane na svém místě. Důležité je vybrat model s pevným kovovým rámem a dostatečně silnou výplní sedáku, aby se v něm netvořila díra jako v ham
V mé ložnici dnes stojí kombinace úzké šatní skříně se zrcadlovými dveřmi a pohovky s click-clack mechanismem v sametu. Na spaní používám výsuvnou část s pěnovou matrací, přes den slouží jako pohodlné posezení pro dva. Bedroom wardrobe jsem zvolila hloubku jen 50 centimetrů, což stačí na ramínka i složené svetry. Všechny deky a polštáře putují do šuplíku pod pohovkou. Návštěvy jsou nadšené, že nemusí spát na nafukovací matraci. A já ráno strávím patnáct vteřin zaklapnutím zpět do sedací polohy. Žádné skládání, žádný bordel. Prostě jen funkční ložnice, která nestojí majlant a nezabírá zbytečně mí
Samozřejmě že bedroom wardrobe není jen skříň na oblečení. Je to celý kus nábytku, který musí ladit s barvou stěn a podlahou. Když jsem se díval po nové skříni, zjistil jsem, že bílá se hodí do každého prostoru, ale na malé ploše ji kombinuji s dřevěnými prvky. Můžete si pořídit skříň s posuvnými dveřmi, které ušetří místo oproti klasickému otevírání. Jenomže posuvné dveře zaberou pár centimetrů šířky vnitřního prostoru kvůli kolejničkám. Pokud máte šířku skříně pod 120 cm, raději klasické otevírání s panty. A dovnitř pak dejte co nejvíce výsuvných zásuvek. Ty využijete na ponožky, spodní prádlo a kravaty. Nic se neztrácí vz
S koordinací barev a materiálů jsem si dlouho lámala hlavu. Chtěla jsem něco, co bude působit luxusně, ale zároveň odolá každodennímu používání. Rozhodla jsem se pro velvet upholstery. Samet je měkký na dotek, hezky tlumí hluk a dodá místnosti tu správnou dávku elegance. Když si k tomu pořídíte pár sametových polštářů a vlněnou deku, máte rázem pocit, že jste v malém hotelovém apartmá. A právě tenhle kontrast - tvrdý slatted frame uvnitř a hebký samet zvenku - dělá z obyčejné sedačky středobod celého cozy interi
Pokud tedy plánujete zařídit podobný prostor, začněte u základů. Rozhodně si kupte postel s úložným prostorem, nebo rovnou pohovku, která se dá rozložit. A hlavně, nenechte se zlákat levnými řezy z překližky. Kvalitní rošt a matrace jsou základ. Zkuste si před koupí lehnout na každý model aspoň na deset minut. Vaše záda vám poděkují. A pokud máte možnost, objednejte si vzorník čalounění. Sametová úprava vypadá luxusně, ale v praxi na ni usedá prach, takže ji budete muset častěji vysávat. Ale za ten pocit pohody a vizuální klid to stojí. Skandinávský styl prostě není jen o vzhledu, je to životní pos
Když jsem dělala rekonstrukci ložnice pro kamarádku, narazili jsme na problém: pokoj měl tři dva metry a jediné místo pro postel bylo pod oknem. Tam se nevešla klasická skříň. Vyřešili jsme to tak, že jsem navrhla bedroom wardrobe do výklenku vedle dveří. Měla hloubku jen padesát pět centimetrů, ale uvnitř jsme dali posuvné tyče ve dvou úrovních. Na jednu tyč se vešly košile, na druhou kalhoty. A pod ně jsme strčili plastové krabice pod označením „svetry na zimu". Hloubka skříně přesně kopírovala tloušťku polštářů na posteli, takže ulička zůstala volná. Problém byl jen s click-clack mechanismem rozkládací sedačky, která stála naproti. Stačilo posunout sedačku o pět centimetrů dál od skříně a vše fungov
